Stanovisko Odbor. organizace pracovníků ve zdravotnictví

Zdravotnická tripartita odmítla koncepci a vyčíslila finanční potřeby resortu


      V pondělí 13. června pokračovalo na Ministerstvu zdravotnictví jednání pracovní skupiny pro zdravotnictví Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD) přerušené 6. června. Na programu jednání byly dokumenty předkládané vládě k projednání 15. června - Koncepce zdravotnictví MZ ČR na léta 2005-2009 a Krátkodobá opatření ke stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění. Projednávaly se v kontextu s tzv. dohodou z jednání některých zdravotnických subjektů u premiéra Paroubka dne 3. června 2005. Pracovní skupina byla plenárním zasedáním RHSD pověřena k oběma dokumentům vydat stanovisko. Předsedajícím skupiny je předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Jiří Schlanger, který zde zároveň reprezentuje Českomoravskou konfederaci odborových svazů.
     Koncepci zdravotnictví sociální partneři odmítli (většinou proto, že je špatná, Asociace samostatných odborů reprezentovaná předsedou Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů MUDr. Milanem Kubkem ji odmítla hlavně proto, že ji nepovažuje za vhodnou kvůli již končícímu volebnímu období) a trvají na jejím přepracování na základě usnesení RHSD ze dne 9. 12. 2005. Sociální partneři se shodli, že zatímco původní návrh koncepce byl návrhem na systém, který sociální partneři odmítají (národní zdravotní služba, ale ve značně nedokonalém provedení), nový návrh - zřejmě z důvodů snahy potřít konfliktnost navrhovaných opatření - vlastně žádnou koncepcí navrhující zřejmý směr řešení realisticky popsaných problémů českého zdravotnictví není. Návrh obsahuje realistický popis neduhů českého zdravotnictví, akceptovatelné cíle, ale chybí syntetická část dílčích cílů a opatření, prostřednictvím kterých by nastala náprava.
     Předkladatel, ředitel Institutu zdravotní politiky a ekonomiky MUDr. Petr Háva se bránil zprvu věcně a pak s podporou ministryně začal reprezentanty sociálních partnerů napadat z nezodpovědnosti a spiknutí dohodnutého předem. Odbory a zaměstnavatelé na jednotlivých příkladech prokazovali, že koncepce neodpovídá na řadu známých otázek k problémům nebo že navrhované řešení není podepřeno změnami ve financování, respektive je neproveditelné s ohledem na právní rámec. Vyvrátili také tvrzení, že koncepce byla upravena do kontextu s Evropskou zdravotní politikou a právem. Na výtku ministryně předseda Jiří Schlanger vyslovil politování nad tím, že za sedm let ministři ČSSD nebyli schopni navrhnout a realizovat opatření rehabilitující zdravotní pojištění a na konci volebního období ponechávání české zdravotnictví bez pravidel a v deficitu na pospas budoucí vládě.
Jak uvedl Schlanger, ministryně Emmerová se sice bojí dopadů koncepce ODS, ale přitom právě ona je nyní zodpovědná za to, že zdravotnictví odevzdá nové vládě v takovém stavu, že před občany pak obstojí takřka každý, třeba i asociální záměr. Svá obvinění ze spiknutí a neodpovědnosti na adresu sociálních partnerů ředitele Háva zopakoval i na setkání s novináři.
    
Na podnět prezidenta Unie zaměstnavatelských svazů Ing. Pavla Ernsta, CSc., prohlásili sociální partneři jednání ředitele MUDr. Hávy za nepřístojné a odporující duchu sociálního dialogu.
     Poté se pracovní tým začal zabývat krátkodobými opatřeními, rozdíly v kalkulacích dopadů opatření do bilance veřejného zdravotního pojištění do konce roku 2005 a na rok 2006, které obsahují materiály MZ ČR a zdravotních pojišťoven. V úvodu bylo poukázáno na netransparentnost materiálu, když se sčítají platby do systému a úspory v systému. Mnoho otázek padalo na důvody odlišného hodnocení souboru opatření. Postupně se ukázalo, že rozdíl není způsoben odlišnou metodikou kalkulací, ale mírou optimismu při posuzování realizovatelnosti navržených opatření, protože

❖ některá opatření závisejí na schválení Parlamentem,
❖ některá jsou závislá na exekutivních rozhodnutích vlády či ministerstva s důrazem na přesné formulace v příslušných právních normách (zejména v případě regulačních opatření),
❖ některá závisejí na dodržení pravidel sjednaných zejména pro regulaci objemu finančních prostředků v tzv. dohodě z 3. června 2005 uzavřené u premiéra Paroubka jednotlivými účastníky systému (pojišťovnami a poskytovateli v úhradových ujednáních, poskytovateli v jejich realizaci),
❖ některá závisejí na vývoji mezd a platů v ČR v roce 2006, protože to přímo ovlivňuje příjmy zdravotního pojištění.

     Po dvou hodinách jednání Ministerstvo zdravotnictví připustilo, že jejich kalkulace zahrnuje absolutní souběh nejoptimističtějších předpokladů a 100% loajality poskytovatelů při sjednávání a realizaci dohod s pojišťovnami (což se ještě nikdy nepodařilo ani ve fázi uzavírání dohod, ani při jejich naplňování), zatímco kalkulace pojišťoven zohledňuje průměrná rizika plnění opatření na základě zkušeností z dodržování regulací přijatých v uplynulých letech.
     Pracovní skupina dospěla k doporučení, aby deficit bilance pojištění v roce 2005 byl kompenzován jediným možným způsobem - krytím pohledávek zdravotních pojišťoven prostřednictvím Konsolidační agentury. Toto opatření však podléhá rozhodnutí Poslanecké sněmovny.


Pro rok 2006 existují tyto možnosti:

1. Ministerstvem zdravotnictví navržená změna vyměřovacího základu pro výpočet pojistného za tzv. státní pojištěnce, která musí být provedena zákonem.
2. Rozhodnutí vlády o navýšení pojistného na základě vývoje bilance zdravotního pojištění. Tato druhá alternativa vyžaduje rozhodnutí vlády do 30. 6. tohoto roku!
3) Možná je také kombinace zmíněných způsobů.


Sociální partneři se přiklánějí k tomu, aby k navýšení plateb za státní pojištěnce došlo rozhodnutím vlády, a vyzývají, aby tak učinila ve výši cca 150 Kč na pojištěnce a měsíc, což představuje celkový objemu 10,2 miliardy. Požadují také, aby vláda zkoumala, zda může část finančních prostředků ušetřit, a to v případě, že systém dozná v průběhu roku 2006 lepší bilance v důsledku pozitivního dopadu některých přijatých opatření.
     Zdravotní pojišťovny vypočítaly, že deficit zdravotního pojištění v roce 2006 může dosáhnou akumulované výše přes 19 miliard korun, které je třeba kompenzovat. Tato částka shodou okolností odpovídá přibližně rozdílu mezi 28 % objemu prostředků placených státem za státní pojištěnce z celkového objemu pojistného v roce 1993 oproti současným 21 %.
     Přitom Ministerstvo zdravotnictví v této souvislosti navrhovalo alternativy 2,8 a 4,6 miliardy, aniž by pro tyto kalkulace byl zjevný důvod (nejspíš se snažilo odhadnout, zda to Ministerstvo financí snese).
     Poté se odbory a zaměstnavatelé shodli v názoru, že z opatření navrhovaných Ministerstvem zdravotnictví zásadně odmítají ta, která směřují k managementům a orgánům zdravotních pojišťoven, čímž se ohrožuje jejich veřejnoprávní charakter a samosprávná autonomie v rámci pravidel systému zdravotního pojištění. Obdobně bylo odmítnuto snížení výše provozního fondu zdravotních pojišťoven.

Jiří Schlanger byl pověřen, aby výsledky projednávání koncepce a krátkodobých opatření tlumočil v úterý 14. června na zasedání rozšířeného předsednictva Rady hospodářské a sociální dohody ČR, které se bude věnovat přípravě státního rozpočtu.