ze serveru www.zdn.cz
Datum vydání článku: 24.6. 2005
Zdroj: Zdravotnické noviny
Názory na hlavní funkci České lékařské komory se různí
Role, které hraje ve zdravotnickém systému Česká lékařská komora, se během jejího vývoje mění a debata o nich je nekončící. Jak říká zákon č. 220/1991 Sb., Česká lékařská komora (ČLK) a ostatní zdravotnické komory jsou „samosprávnými nepolitickými stavovskými organizacemi“, které „
a) dbají, aby členové komor vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor,
b) zaručují odbornost svých členů a potvrzují splnění podmínek k výkonu lékařského, stomatologického a lékárnického povolání podle zvláštních předpisů,
c) posuzují a hájí práva a profesní zájmy svých členů (od roku 2002 již ne zájmy sociální a hospodářské - pozn. red.),
d) chrání profesní čest svých členů (...)“ Bohuslav Svoboda, bývalý prezident ČLK, za prioritní úlohu ČLK považuje zajištění kvality medicínského procesu včetně vztahů mezi lékaři. Za svůj neúspěch ve funkci prezidenta proto označil nedostatečné uplatňování pravomocí komory při defi nování kvality péče. Na současném vedení jej mrzí, že se pod ním komora podle něj vzdává vlivu na vztah lékaře k pacientovi.
David Rath obrátil komoru více k finančním zájmům lékařského stavu. „Je to jediná demokratická reprezentace všech lékařů a jejich desítek - stovek lékařských skupin a odborností. Jde o privilegium profesní samosprávy,“ defi nuje její hlavní smysl Rath. „Jde i o servisní organizaci pro členy -poskytuje právní, odborný i informační servis,“ dodává. Budoucí vývoj komory je zatím otevřenou otázkou, kterou nejspíš zatím neuzavře ani podzimní sjezd. Funkce komory jsou ovšem omezeny legislativou. Během vedení Davida Ratha se zrušila povinnost lékaře před otevřením soukromé praxe získat licenci ČLK a její souhlas s věcným a personálním vybavením.
„Podle nového zákona lékař, když atestuje po těch pěti šesti letech, tak už komorovou licenci k výkonu samostatné praxe nepotřebuje a řeknu vám, že podle mého názoru je to správně. Byl to jen papír o papíru,“ řekl k tomu Rath na sjezdu komory v roce 2004.
Odborářský a politický boj
Podpora, nebo spíše nepodpora nějaké politické strany byla prezidentem Rathem vyslovena několikrát zcela otevřeně. V roce 2002 byl David Rath popuzen návrhem na zrušení povinného členství v komoře, který vytvořila ODS, tak, že vystoupil veřejně proti této straně a jejímu tehdejšímu předsedovi Václavu Klausovi. Toho přirovnal ke Klementu Gottwaldovi, protože se podle něj snažil komory zlikvidovat. Prohlásil: „Vyzveme naše členy, čili všechny lékaře, zdravotní sestry a jejich pacienty, kterým není osud komory lhostejný, aby ve svém vlastním zájmu vyvinuli maximální úsilí směřující k volební prohře ODS, čímž by se česká politická scéna už navždy zbavila nedemokratického nacionalisty Václava Klause, kterého považujeme za politika latinskoamerického střihu, který nepatří do EU.“
Takové názory, vyslovené jménem členů komory, se nelíbily například Sdružení praktických lékařů. „Sdružení praktických lékařů odmítá zatahování České lékařské komory do mezistranického politického hašteření, což je v přímém rozporu s jejím posláním vyplývajícím ze zákona o komorách,“ znělo jako odpověď v prohlášení praktiků.
Obdobně Rath letos pohrozil ČSSD. Premiérovi Jiřímu Paroubkovi poslal dopis, ve kterém jej varuje, že pokud nepřidá lékařům na platech, lékařská komora se zasadí o to, aby strana neuspěla v parlamentních volbách, které se konají příští rok. I teď si vysloužil za svoje prohlášení kritiku některých lékařů. „Prezident ČLK zneužívá svého postavení, když vyhrožuje vládě ČSSD, že jí neústupnost vrátí tím, že lékařský stav přispěje k tomu, aby volby prohrála,“ řekl mluvčí Koalice soukromých lékařů Jan Jelínek. Také podle mluvčího Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Milana Kudyna překročil Rath své pravomoci. „Pokud bude v tomto duchu pokračovat, u řady lékařů skončil a na podzimním sjezdu komory těžko získá kredit,“ soudí Kudyn. Přitom je to ale právě jeho politická činnost, za co mu jsou jeho přívrženci vděční.
„Pro mě je David Rath člověk, který se výrazně zasloužil o zlepšení podmínek práce lékařů a rozhodně ho chci a budu podporovat i nadále, ať už zvolen bude, nebo nebude. Bohužel je stále dost lékařů, kteří se o její činnost nezajímají a jen nadávají na příspěvky. Taky platím, ale nevadí mi to - má to smysl,“ napsala v diskusi na internetových stránkách www.zdn.cz lékařka Petra Procházková.
Členem z povinnosti
Rathův nátlak na politiky se stal jedním z důvodů, proč někteří lékaři chtějí, aby členství v komoře bylo nepovinné. Naposled zrušení povinného členství v komoře veřejně navrhovalo sdružení soukromých lékařů Skalpel. Bylo to loni v listopadu v souvislosti s kritikou prezidenta komory, že příliš podporuje ČSSD, přestože ta podle Skalpelu nepřeje soukromému zdravotnictví a soukromí lékaři mají obavy o svou budoucnost. „Soukromí lékaři odmítají financovat politické kampaně dr. Ratha poškozující jejich zájmy,“ vysvětloval důvod pro nepovinné členství Skalpel. Podle Ratha by ale zrušení komoru výrazně oslabilo.
„Zrušit je možné téměř cokoli, ale vzhledem k situaci v dalších zemích EU by to byla škoda pro naši profesi, a především ostuda politiků, kteří by se určitě nevyhnuli kritice, že ruší profesní samosprávu a uzurpují si diktátorsky její pravomoci a kompetence. Je s podivem, že tato myšlenka ovládá některé především pravicové politiky, kteří stále šermují vizí ,štíhlého státu‘, který dělá jen to, co neumí dělat nikdo jiný,“ uvedl Rath. „Myslím si, že by komora po zrušení povinného členství fungovala bez větších problémů dál, jen by ztratila rozměr platformy pro všechny lékaře a samozřejmě bychom nemohli sloužit i pacientům, tedy řešit stížnosti a stanovovat etická pravidla profese,“ tvrdí Rath.
V roce 2002 se v parlamentu neschválil návrh poslance Marka Bendy na zrušení povinného členství. „Pokládám povinné členství za škodlivé, za věc nedobrou a vynucující si úctu nějakých institucí bez toho, aby instituce byly schopné zjednat si autoritu tím, že garantují opravdovou odbornost svých členů,“ argumentoval tehdy poslanec.
Výrazně proti zrušení byl tehdejší ministr zdravotnictví Bohumil Fišer. Za zrušení se postavilo mimo jiné i Sdružení praktických lékařů nebo bývalý prezident Svoboda s tím, že by to rozhodně neznamenalo likvidaci komory. „Návrh, i když je nepřipravený a špatný, hovoří jen o zrušení povinného členství a potom o odebrání kompetencí k posuzování personálního a věcného vybavení. To komoru jako takovou nelikviduje,“ tvrdil tehdy Svoboda.
O členech komory, kteří měli tento názor, pak prezident Rath prohlásil, že organizaci podráželi nohy. Povinné členství kritizoval také Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, který se snažil o jeho zrušení pro lékaře zaměstnance. „Nejvíce jsme kritizovali protiústavní právo komory na obhajobu hospodářských a sociálních zájmů svých členů, hned za tím povinné členství v komorách pro ty vykonavatele povolání lékaře, stomatologa a lékárníka, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru.
Zaměstnanci totiž nesou odpovědnost vůči zaměstnavateli podle pracovněprávních vztahů a pacientům odpovídá za škodu zaměstnavatel, tedy zdravotnické zařízení, jehož jménem zaměstnanci zdravotní péči poskytují,“ vysvětloval předseda svazu Jiří Schlanger.
Prezidentem na doživotí?
Opozice, která v komoře volá po jejím jiném směřování, se skládá především ze soukromých lékařů. „Ačkoli mediálně jednotlivé soukromé lékaře deklarativně podporujete, ve skutečnosti se intenzivně spolupodílíte na krocích k jejich likvidaci,“ psal Rathovi loni v listopadu v otevřeném dopise bývalý člen představenstva ČLK Jaroslav Henzl. Ze stejného důvodu - obav o soukromé zdravotníky vyzvala v té době Ratha jeho místopředsedkyně ke zvážení dalšího setrvání ve funkci. I přes četná prohlášení soukromých lékařů a přes jejich návrhy Rath existenci skutečné opozice v komoře zpochybňuje. Tvrdí, že se jedná o „nehomogenní skupinu jednotlivců bez vlastní představy o činnosti ČLK“.
Očekává se, že i na letošním sjezdu ČLK budou delegáti hlasovat o změně stanov, která by umožnila Davidu Rathovi kandidovat za dva roky po vypršení jeho mandátu znovu a dále, kolikrát bude chtít. To zatím volební řád neumožňuje. „Funkcionář nebo člen kteréhokoli orgánu nesmí být volen do téže funkce na více než dvě po sobě následující období, pokud se nejedná o člena čestné rady nebo revizní komise,“ píše se v něm. Volební období bylo za Rathova prezidentství již dvakrát prodlouženo z původních tří let na nynějších pět. Předchozí sjezd toto ustanovení ponechal poměrem hlasů 123 ku 90. „Rozhodnutí sjezdu hodnotím velmi kladně. Je to moudré rozhodnutí proto, že každá organizace potřebuje do svého čela dostávat novou krev.
Mám s tím své zkušenosti. I jako děkan jsem ve funkci, která je limitována dvěma volebními obdobími, a protože vyžaduje celého člověka, tak se v ní člověk svým způsobem po čase vyčerpá,“ řekl po rozhodnutí ZDN Bohuslav Svoboda. Kromě politizace komory a nehájení zájmů soukromých lékařů opozice hovoří také o skandálech s hospodařením komory za Davida Ratha, například kolem komorového časopisu Tempus Medicorum a dříve k němu přikládaného Osobního lékaře, případně ohledně reklamy na komorou doporučované balené vody.
Nelíbí se jim, že obvodní sdružení dostávají od centra málo peněz. Připomínají také, že prezident nepravdivě informoval o získání svých licencí. „Považuji to za nadbytečné opatření omezující demokratickou volbu,“ říká k určenému konečnému počtu volebních období Rath. „To přece ještě neznamená, že bych musel být opětovně zvolen právě já,“ dodává.
Adéla Daňhová, ZdN